Proč se věnuji esoterice, ale nejsem kartářka

Již od dětství mě velmi přitahují věci mezi nebem a zemí. S velkým zaujetím jsem čítávala příběhy o zbloudilých duších, místech vyzařující záhadnou energii a také o magických rituálech čarodějek a umění zázračných léčitelů. Za zmínku stojí například jeptiška Hildegarda z Bingenu, přezdívaná Rýnská Sybila, která byla především proslulou mystičkou a vizionářkou, ale také spisovatelkou, hudební skladatelkou a zakladatelkou dvou klášterů.

Lucie Křížková

 Asi před třemi lety jsem se začala zajímat o esoteriku (z řečtiny v překladu vnitřní, uzavřený), kterou bohužel většina lidí spojuje pouze s televizním věštěním. Myslím si, že mezi esoteriky najdeme mnoho nezdravých bláznů a podvodníků, ale také skutečné mistry. Osobně jsem poznala tři mystiky, kteří se za odvedenou práci nemusí nikdy stydět a neustále je zájem o jejich služby. Být pravým ''ezoušem'' dle mě znamená především účinně a pravidelně praktikovat magické rituály a úspěšně vykládat tarotové karty.

Sama jsem si výklad karet několikrát vyzkoušela. Použila jsem k tomu Crowlyho tarot, který mi tehdy doporučila kamarádka esoterička, jež mě do tajů esoteriky zasvětila. Nejdříve jsem začala s výklady zaměřenými na charaktery osob,protože ty jsou pro začátečníky nejjednodušší. Karty mě uchvátily a do týdny jsem se věnovala i výkladům na vztahy. Pro zkušeného odborníka hračka, ale já se cítila velmi zvláštně a významně, protože se nechtěly spléct. Proto mě později napadla myšlenka, že bych si zařídila živnostenský list a věnovala se této zálibě naplno. Zhruba po půl roce jsem nápad zavrhla, protože bych se pravděpodobně zařadila do skupiny hadačů...

Denně se však věnuji svíčkové magii, která je výbornou meditací a občas se účastním rituálů...